nakliv

S privátními internetovými knihovnami je určitě potřeba počítat. V ČR již působí například Safari Books Online (e-knihy v angličtině k IT a ekonomiii), MusicJet (hudba), TopFun, Apple iTunes Store (filmy). Booquo, skoobe, Bilbary, Netflix, Spotify působící zatím mimo ČR pravděpodobně časem svou působnost rozšíří také na ČR. Safari Books Online a Bilbary spolupracují s veřejnými knihovnami. Privátní internetové knihovny šikovně, zdá se, využívají prostor mezi prodejci e-knih, hudby, filmů a veřejnými knihovnami.

opravuji odkazy, článek vIkarovi je zde: http://goo.gl/rhoYD

Projekt Dobrovolné uložení elektronických publikací je zde: http://goo.gl/hkAJJ

Hmm... zajímavé. Je otázka, jestli to už nemělo být součástí NDK? Zase se tam klade důraz na "dlouhodobou ochrany digitálních dat". Nebo, jestli to nemá sloužit jako záplata na NDK. A ty formáty... to je kapitola sama pro sebe. PDF je sice hezké, ale když nebude garance epubu a mobi, tak to nemá dost dobře smysl. Otázka taky bude, jakou smlouvu podepíše s NKČR nakladatel. Co se týče:

"Poskytovatel prohlašuje, že je oprávněn pro účely této smlouvy poskytovat
Knihovně elektronické publikace a udělovat souhlas s jejich archivací a
zpřístupňováním uživatelům."

Zaručuje to půjčování e-knih na čtečky? Nebo se jedná zase jenom o pevný terminál se zalepeným USB, aby to člověk nemohl z PC vytáhnout? O tom, že na smlouvě je uvedena paní Stoklasová, se nemá cenu zmiňovat.

Každopádně, je pěkné, že se NK snaží něco s touhle situaci dělat. To ji šlechtí. Buhužel, že bych měl po aféře s NDK dobrý pocit, to tedy nemám.

@Tomáš: souhlasím a obavy sdílím. Naproti tomu ale musím říct, že směr k povinnému el. výtisku je základní krok, který je určitě důležitý a správný.. Přál bych N(D)K, aby to bylo chytře investovaných 20 mil., vůči úspěšnosti (e.i. aktuálnosti) dlouholetých projektů v oblasti e-knih jsem ale skeptický...

Trefné komentáře, pánové. Nicméně NKP má novou příležitost za 20 mil. Kč něco užitečného k e-knihám v ČR vytvořit., držme palce.

zrovna během tohoto týdne jsme vedli na jednom diskuzním serveru debatu ve které se zůčastnili vedle čtenářů a pirátů (sdílečů i stahovačů) i autoři a vydavatelé a takováto forma půjčovny s měsíčním paušálem byla nakonec jediným řešením na kterém se shodli všichni jako na výhodném pro všechny - v podstatě s ním souhlasí i ti z autorů/vydavatelů kteří by s půjčováním knih v knihovnách měli problém

jinak připomínám kdo nepotkal pozvánku, 8.března od 17:00 v Klementinu panelová diskuse ohledně knižní pirátství: http://www.nkp.cz/images/knizni_pirat_pozvanka.jpg

oprava: souhlasili i ti z autorů/vydavatelů kteří by s půjčováním E-KNIH v knihovnách měli problém :))

skoobe a DiViBib jsou pekna inspirace z Nemecka, jak pujcovani e-knih v knihovnach muze fungovat :-) Bude zajimave sledovat, jestli DiViBib casem nabidnou pujcovani primo mimo stavajici knihovny za vyssi ctenarsky poplatek, a jestli skoobe nabidnou pujcovani pres stavajici knihovny za nizsi ctenarsky poplatek (ci nulovy ctenarsky poplatek, jak je v nemeckych knihovnach zvykem) - tj. pristup sponzorovany rozpocty knihoven. Diky za tip, pane Vojtisku!

Souhlas s tím, že Skoobe nabízí výhodný a hlavně přijatelný model. Snad to napadne i někoho u nás. Sice se o tom zatím nic moc neví, ale co říkáte na Bilbary: http://bilbary.com/ ?

@Václav: to je velice důležité, vést tento dialog - to mě právě zaujalo na té pozvánce nejvíc (složení hostů).

@Jiří: máte pravdu, konkurenční prostředí snad pomůže naznačit směr.

@Tomáš: obávám se, že pokud nebudou samy knihovny tlačit, tak nikdo s modelem půjčování (který by nebyl efektivní jen finančně) nemá důvod přicházet. Bilbary vypadá nadějně podle toho, co se o ní píše, ale to pověstné Coming Soon je tam už podezřele dlouho :-)

Je to dobrý nápad.
Pročítal jsem komentáře němců. Těch 5 knih současně půjčených je pro ně lákavé. Ale až to za rok omezí na 2, tak už to pro ně výhodné nebude.
Předpokládá se, že se tento model rozšíří do konce roku do UK a pravděpodobně i do USA, protože skoobe byla založena společnostmi, které jsou majetkově propojeny s vydavatelskými domy v těchto zemích.
Pokud se tento model prosadí, tak se obávám, že už s knihovnami nebudou mít důvod spolupracovat.

Konsorcium je výborná věc. Ale poskytovatelé nesmí lpět na tradičním modelu jeden exemplář - jedna souběžná výpůjčka. Jde o to se rozhodnout pro správného poskytovatele - např. ebrary nabízí neomezené simultánní půjčování e-knih za cenu o 50 procent vyšší než je jeden přístup. A to je pak výhodné pro případné konsorcium. Pro nakladatele to bude také zajímavější, protože mají jistotu větších fin. prostředků. Ale chápu ty poskytovatele, kteří trvají na klasickém modelu. Potřebují vydělávat a pojistit si rizika zneužití e-knih.

Poskytovatele jako ebrary, ci EBSCO typicky nabizi mnoho modelu. Knihovny si mohou vybrat, zda bude vhodny jeden soucasny pristup, nekolik soucasnych pristupu, neomezeny soucasny pristup .... Konzorcilani nakupy vyuzivajici statni podporu, ruzne grantove pobidky jsou pro nakladatele, knihovny i ctenare vyborne :-) Zdravim

Díky za názory. Podle nich to vypadá, že konsorcium je spíš dobrý nápad, uvažovalo se někdy vážně o propojení knihoven v tomto směru? Pořád se však v případě velkých poskytovatelů jedná o cizojazyčný obsah (v drtivé většině), je otázkou, jak by k tomu přistupovala zdejší nakladatelství.

Uvažovalo i relizovalo. Zájem nakladatelů českých e-knih o půjčování v knihovnách je, připravují se vhodné platformy. Můžete za MLP poptat zájem - https://docs.google.com/spreadsheet/ccc?key=0AhFFp6OUy4ZRdG1yRTRYWlRRd05kVkt5SWhGLXVvS0E#gid=1 - Pěkný večer

Děkuji, ten dokument znám - prosil jsem pana Boudu, aby seznam doplnil o server Virtbook (http://www.virtbook.cz/) a k nakladatelům by stálo za to přidat také Martinus (http://www.martinus.cz/eknihy/). Zatím bez odpovědi, tak je to aspoň tady.

Virtbook i Martinus jsou v přehledu doplněny. Kdybyste měl chuť k doplňování, aktualizaci přehledu přispět přímo, nastavím Vám editační práva :-)

To koreponduje se sedmi korunami (neoficiálně Grada) v jiném zdejším příspěvku, kdy by zbývající dvě koruny doplatil čtenář.

Z jednání s panem Svitákem ohleně připravovaného projektu do VISK vyplynulo, že oficiální stanovisko Grady je, že cena výpůjčky by měla být výrazně vyšší než 7 Kč. Abych znova špatně neinterpretoval, cituji pana Svitáka doslova: "Ceny výpůjček by se z mého dosavadního pohledu měly ovšem blížit cenám ebooks s pochopitelným mírným a čtenáře motivujícím zvýhodněním. Jinak nám nakladatelům kalkulace na knihy určené studentům prostě nevyjdou a takovéto odborné knihy bychom dále pro ně ani nemohli vydávat. Za českou odbornou knihu si ve srovnání s celosvětově šířenými cizojazyčnými elektronickými knihami asi budeme muset všichni připlatit. To je nevýhoda jasně omezeného počtu potenciálních jen českých a slovenských čtenářů, kteří dané téma studují či potřebují pro svou práci, pro svůj život.".

Obávám se tedy, že na základě výše uvedené kalkulace nebude možné získat souhlas některého z nakladatelů s výpůjčou.

Mimochodem, vzhledem k zamítnutí účasti vedení knihoven v koordinovaném projektu CIKS do VISK nebylo možné grantovou žádost do VISK3 podat. S čím přijdou komerční firmy/nakladatelé sami uvidíme v průběhu roku, doufejme, že to nebudou jen řešení zaměřená na maximalizaci zisku...:-/

Byl bych opatrný hovořit o maximalizaci zisku v oblasti kde žádný zisk aktuálně není :-) myslím že zrovna Grada by mohla vyprávět (kdyby se tím chtěla chlubit) kolik peněz investovala do konverzí knih pro e-publikování a kolik utržila za těch několik málo prodaných e-booků.

Jinak pro ujištění že dobře rozumím výpočtu oněch nákladů na výpůjčku - zvolená metodika znamená v důsledku že platba za uskutečněnou e-výpůjčku jde na úkor mzdových prostředků a tedy systém konzumuje stále stejné množství financí se všemi z toho plynoucími důsledky?

Pro rozjezd půjčování e-knih počítám, že náklady na výpůjčky e-knih navýší rozpočet knihovny. V této fázi "vyjednávání" jsem neřešil dlouhodobější strategii plánování nákladů v knihovně. Cílem je získat alespoň nějaké opodstatněné číslo, které bychom nabídli nakladatelům, abychom stále nestříleli od boku. Někteří nakladatelé uvažují o ceně výpůjčky např. kolem 20-30 Kč. A to je dlouhodobě nereálné.
Každá knihovna si po nějakém počátečním testovacím období může sama rozhodout, že sníží např. o 5 % mzdové náklady a tuto částku věnuje na půjčování e-knih. Ale tyto úvahy jsou hodně předčasné. Zatím se diametrálně odlišuje požadavek nakladatelů a možnosti knihoven.
Respektive bych chtěl poukázat na to, že pro některé knihovny by např. 15,- Kč za e-výpůjčku nemusela být vysoká částka. Pokud čtenář u nich dnes zaplatí za rezervaci 10,- Kč, tak by tuto částku v případě e-výpůjčky klidně zaplatil a knihovna by doplatila těch 5,- Kč. Ale v naší knihovně je rezervace zdarma, takže těch 7 Kč za e-výpůjčku (14 dní) je skutečně maximální částka. Mohl by se zvýšit podíl studenta na e-výpůjčce, ale 2,- Kč se mi zdá odpovídající průměrným finančním možnostem studenta-čtenáře - jsme "státní" vysoká škola ne soukromá.

Dobry den,

diky za propocitani za JCU, Martine.

Kdyz Vam nakladatele rikaji o cene 20-30 Kc za vypujcku, pocitaji s jednorazovym nakladem na porizeni knizky nebo cenu knizky rozpocitavaji do ceny vypujcky? Opravdu jsou ostatni naklady spojene s papirovou verzi knihy narozdil od elektronicke verze - skladovani, oznaceni carovym kodem, zabezpeceni RFID ci magnetickymi prouzky, revize, ... - zanedbatelne?

Uctovat ctenarum poplatek za vypujcku e-knihy bych videl jako nestastny krok.

Zdravim

Co se týče "20-30 Kč za e-výpůjčku", tak bych chtěl zdůraznit, že žádný nakladatel nedal nikdy "na stůl" žádné přesné číslo. Vždy to byla spíše reakce na mých 5,- Kč za e-výpůjčku. (Že je to naivně nízká částka.) A odhaduji, že ani nakladatelé to neměli spočítané. Na Vaši otázku ohledne podmínky jednorázového nákupu nedokáži odpověďět, protože si to nepamatuji. Někteří navrhovali spíše jednorázový roční poplatek za přístup do jejich systému e-půjčování (ikdyž ho sami ještě nemají). Pořád šlo spíše o zkoumání cest a ne o pevně stanovené podmínky.
Po konferenci jsem ale s nikým na toto téma nemluvil. A aby se pořád neohánělo s nepodloženými čísly, tak jsem chtěl začít počítat něco, co má reálný základ.
Tato diskuze se zdárně rozvíjí. Přidat k nákladům na výpůjčku také náklady na správu dokumentu? (skladování, čip/proužek, revize) Můj názor je, že by se tam tyto náklady přidat mohly, ale rozhodně ne v plné výši (jednorázově). Čip/proužek/papírové štítky/oprava by se měly podělit průměrným počtem vypůjčení a prodloužení tištěné knihy. A pak to ve výsledku moc neovlivní konečné číslo. Nedokáži spočítat kolikrát se průměrná kniha vypůjčí a prodlouží. Ale od jednoho z nakladatelů jsem se dozvěděl, že počítají životnost tištěné knihy na 50 vypůjčení. Tedy bychom mohli k ceně měsíční e-výpůjčky připočíst 0,2 Kč.
Osobní (mzdové) náklady na aplikaci čipu, proužku, papírových štítku a revize je horší spočítat. Revize to navýši o 0,6 Kč a aplikaci odhaduji na max. 0,2 Kč, protože to nezabere celý úvazek.
Náklady na samotné skladování (prostory, energie, údržba), když se podělí počtem svazků, které jsou ve skladu uloženy odhaduji na haléřové položky. Tedy je nebudu počítat.
Tedy k 10,7 přičtu 0,2 a 0,6 a 0,2 Kč. Náklady na měsíční e-výpůjčku by mohly být 11,7 Kč.
K diskuzi: Měla by se přičíst pořizovací cena dokumentu? A pak ji podělit teoretickou životností - tedy 50ti vypůjčeními?

Dobre rano,

porizovaci cena dokumentu by se zapocist do ceny vypujcky mela v pripade, ze kalkulaci Vasi za knihovnu budeme porovnavat s kalkulaci nakladatele/poskytovatele, ktery cenu e-knihy do ceny vypujcky zapocitava. Ci nezapocitavat, pokud kalkulace od nakladatele bude pocitat s jednorazovym poplatkem za e-knihu, cenou za exemplar e-knihy.

Mohl byste zkusit spocit, kolik by za JCU vychazela castka, pokud bychom podelili rocni rozpocet knihovny rocnim poctem vypujcek? Pujde o jakousi horni cenu za vypujcku. Nepresnost bude spocivat v tom, ze krome vypujcovani knizek budeme zanedbavat dalsi sluzby knihovny.

Peknou slunecnou stredu

Knihovna zabezpečuje mnoho dalších služeb. Proto, ikdyž bychom vzali teoretickou možnost, že v budoucnu by se všechny výpůjčky realizovaly on-line, tak to bude vždy jen část naší práce. Z toho důvodu si myslím, že tato "horní cena" bude hodně nereálná. A nebudu ji tedy ani počítat.
Chtěl bych znovu vyzvat i další knihovny, jestli by nespočítali náklady na výpůjčku. Aby bylo nějaké srovnání. Třeba budou výsledky odlišné. Děkuji

@Cena výpůjčky: Zdravím, přikládám trochu jiný model: http://www.libraryjournal.com/lj/community/ala/891114-448/ala_annual_2011_new_ebook.html.csp

Jedná se o testování bety od společnosti LibraryIdeas, LLC (která má snad nejhorší stránky na světě), založená na systému pay-for-use. Cena výpůjčky je kolísavá (existuje limit, který, je-li překonán, může být obnoven a cena je potom nižší). Výhodou je zpřístupnění 20 000 ebooks bez počáteční investice (tedy rozšíření nabídky katalogu). Pokud však bude obrovský zájem, může se to knihovně ve výsledku prodražit. Nakladetelství (v odkazovaném článku) jsou samozřejmě anglofonní, zajímal by mne spíše názor na ten model (tedy průběžné financování) od zúčastněných diskutujících. Poskytovatele (tedy LibraryIdeas, LLC.) také dost silně zkritizovala Sarah Houghton (http://librarianinblack.net/librarianinblack/2011/04/just-say-no-to-freegal.html).

Pročetl jsem si se zájmem článek, kritiku i diskuze. Je vidět, že řešíme stejné věci napříč světem.
Průběžné financování - tedy zaplacení až skutečně vypůjčených titulů nebo zrealizovaných přístupů je jedna z cest. Popis různých obchodních modelů připravujeme v publikaci PARTSIPU.
Tento model má základní nedostatek, že v případě velkého zájmu čtenářů může zruinovat knihovnu. Proto musí existovat vždy nějaký limit. (Ať už roční, měsíční nebo týdenní.) Co ale dělat v případě dosáhnutí limitu? Stopnout e-výpůjčky a opět je umožnit až v dalším období. V tomto případě je nejlepší týdenní limit. Nebo nabídnout čtenáři, že se bude stoprocentně podílet na ceně e-výpůjčky.
Pozitivum je, že knihovna platí jen za žádané tituly. Tento přístup ale považuji za samozřejmý v případě e-výpůjček v ČR. Byť to někteří nakladatelé nechápou. Model přesně definovaných kolekcí titulů a nesimultánních e-výpůjček striktně odmítám. Je to historie.
Nejvíce mě zaujala cena e-výpůjčky: Jednak je dána fixně - tedy není odvozena od ceny knihy. A dále, že se mění s časem, který uběhl od vydání tištěné verze knihy. A dále, k mému zklamání, začíná cena na 2 dolarech a dva roky po vydání je to půl dolaru.