nakliv

Konsorcium je výborná věc. Ale poskytovatelé nesmí lpět na tradičním modelu jeden exemplář - jedna souběžná výpůjčka. Jde o to se rozhodnout pro správného poskytovatele - např. ebrary nabízí neomezené simultánní půjčování e-knih za cenu o 50 procent vyšší než je jeden přístup. A to je pak výhodné pro případné konsorcium. Pro nakladatele to bude také zajímavější, protože mají jistotu větších fin. prostředků. Ale chápu ty poskytovatele, kteří trvají na klasickém modelu. Potřebují vydělávat a pojistit si rizika zneužití e-knih.

Poskytovatele jako ebrary, ci EBSCO typicky nabizi mnoho modelu. Knihovny si mohou vybrat, zda bude vhodny jeden soucasny pristup, nekolik soucasnych pristupu, neomezeny soucasny pristup .... Konzorcilani nakupy vyuzivajici statni podporu, ruzne grantove pobidky jsou pro nakladatele, knihovny i ctenare vyborne :-) Zdravim

Díky za názory. Podle nich to vypadá, že konsorcium je spíš dobrý nápad, uvažovalo se někdy vážně o propojení knihoven v tomto směru? Pořád se však v případě velkých poskytovatelů jedná o cizojazyčný obsah (v drtivé většině), je otázkou, jak by k tomu přistupovala zdejší nakladatelství.

Uvažovalo i relizovalo. Zájem nakladatelů českých e-knih o půjčování v knihovnách je, připravují se vhodné platformy. Můžete za MLP poptat zájem - https://docs.google.com/spreadsheet/ccc?key=0AhFFp6OUy4ZRdG1yRTRYWlRRd05kVkt5SWhGLXVvS0E#gid=1 - Pěkný večer

Děkuji, ten dokument znám - prosil jsem pana Boudu, aby seznam doplnil o server Virtbook (http://www.virtbook.cz/) a k nakladatelům by stálo za to přidat také Martinus (http://www.martinus.cz/eknihy/). Zatím bez odpovědi, tak je to aspoň tady.

To koreponduje se sedmi korunami (neoficiálně Grada) v jiném zdejším příspěvku, kdy by zbývající dvě koruny doplatil čtenář.

Z jednání s panem Svitákem ohleně připravovaného projektu do VISK vyplynulo, že oficiální stanovisko Grady je, že cena výpůjčky by měla být výrazně vyšší než 7 Kč. Abych znova špatně neinterpretoval, cituji pana Svitáka doslova: "Ceny výpůjček by se z mého dosavadního pohledu měly ovšem blížit cenám ebooks s pochopitelným mírným a čtenáře motivujícím zvýhodněním. Jinak nám nakladatelům kalkulace na knihy určené studentům prostě nevyjdou a takovéto odborné knihy bychom dále pro ně ani nemohli vydávat. Za českou odbornou knihu si ve srovnání s celosvětově šířenými cizojazyčnými elektronickými knihami asi budeme muset všichni připlatit. To je nevýhoda jasně omezeného počtu potenciálních jen českých a slovenských čtenářů, kteří dané téma studují či potřebují pro svou práci, pro svůj život.".

Obávám se tedy, že na základě výše uvedené kalkulace nebude možné získat souhlas některého z nakladatelů s výpůjčou.

Mimochodem, vzhledem k zamítnutí účasti vedení knihoven v koordinovaném projektu CIKS do VISK nebylo možné grantovou žádost do VISK3 podat. S čím přijdou komerční firmy/nakladatelé sami uvidíme v průběhu roku, doufejme, že to nebudou jen řešení zaměřená na maximalizaci zisku...:-/

Byl bych opatrný hovořit o maximalizaci zisku v oblasti kde žádný zisk aktuálně není :-) myslím že zrovna Grada by mohla vyprávět (kdyby se tím chtěla chlubit) kolik peněz investovala do konverzí knih pro e-publikování a kolik utržila za těch několik málo prodaných e-booků.

Jinak pro ujištění že dobře rozumím výpočtu oněch nákladů na výpůjčku - zvolená metodika znamená v důsledku že platba za uskutečněnou e-výpůjčku jde na úkor mzdových prostředků a tedy systém konzumuje stále stejné množství financí se všemi z toho plynoucími důsledky?

Pro rozjezd půjčování e-knih počítám, že náklady na výpůjčky e-knih navýší rozpočet knihovny. V této fázi "vyjednávání" jsem neřešil dlouhodobější strategii plánování nákladů v knihovně. Cílem je získat alespoň nějaké opodstatněné číslo, které bychom nabídli nakladatelům, abychom stále nestříleli od boku. Někteří nakladatelé uvažují o ceně výpůjčky např. kolem 20-30 Kč. A to je dlouhodobě nereálné.
Každá knihovna si po nějakém počátečním testovacím období může sama rozhodout, že sníží např. o 5 % mzdové náklady a tuto částku věnuje na půjčování e-knih. Ale tyto úvahy jsou hodně předčasné. Zatím se diametrálně odlišuje požadavek nakladatelů a možnosti knihoven.
Respektive bych chtěl poukázat na to, že pro některé knihovny by např. 15,- Kč za e-výpůjčku nemusela být vysoká částka. Pokud čtenář u nich dnes zaplatí za rezervaci 10,- Kč, tak by tuto částku v případě e-výpůjčky klidně zaplatil a knihovna by doplatila těch 5,- Kč. Ale v naší knihovně je rezervace zdarma, takže těch 7 Kč za e-výpůjčku (14 dní) je skutečně maximální částka. Mohl by se zvýšit podíl studenta na e-výpůjčce, ale 2,- Kč se mi zdá odpovídající průměrným finančním možnostem studenta-čtenáře - jsme "státní" vysoká škola ne soukromá.

Dobry den,

diky za propocitani za JCU, Martine.

Kdyz Vam nakladatele rikaji o cene 20-30 Kc za vypujcku, pocitaji s jednorazovym nakladem na porizeni knizky nebo cenu knizky rozpocitavaji do ceny vypujcky? Opravdu jsou ostatni naklady spojene s papirovou verzi knihy narozdil od elektronicke verze - skladovani, oznaceni carovym kodem, zabezpeceni RFID ci magnetickymi prouzky, revize, ... - zanedbatelne?

Uctovat ctenarum poplatek za vypujcku e-knihy bych videl jako nestastny krok.

Zdravim

Co se týče "20-30 Kč za e-výpůjčku", tak bych chtěl zdůraznit, že žádný nakladatel nedal nikdy "na stůl" žádné přesné číslo. Vždy to byla spíše reakce na mých 5,- Kč za e-výpůjčku. (Že je to naivně nízká částka.) A odhaduji, že ani nakladatelé to neměli spočítané. Na Vaši otázku ohledne podmínky jednorázového nákupu nedokáži odpověďět, protože si to nepamatuji. Někteří navrhovali spíše jednorázový roční poplatek za přístup do jejich systému e-půjčování (ikdyž ho sami ještě nemají). Pořád šlo spíše o zkoumání cest a ne o pevně stanovené podmínky.
Po konferenci jsem ale s nikým na toto téma nemluvil. A aby se pořád neohánělo s nepodloženými čísly, tak jsem chtěl začít počítat něco, co má reálný základ.
Tato diskuze se zdárně rozvíjí. Přidat k nákladům na výpůjčku také náklady na správu dokumentu? (skladování, čip/proužek, revize) Můj názor je, že by se tam tyto náklady přidat mohly, ale rozhodně ne v plné výši (jednorázově). Čip/proužek/papírové štítky/oprava by se měly podělit průměrným počtem vypůjčení a prodloužení tištěné knihy. A pak to ve výsledku moc neovlivní konečné číslo. Nedokáži spočítat kolikrát se průměrná kniha vypůjčí a prodlouží. Ale od jednoho z nakladatelů jsem se dozvěděl, že počítají životnost tištěné knihy na 50 vypůjčení. Tedy bychom mohli k ceně měsíční e-výpůjčky připočíst 0,2 Kč.
Osobní (mzdové) náklady na aplikaci čipu, proužku, papírových štítku a revize je horší spočítat. Revize to navýši o 0,6 Kč a aplikaci odhaduji na max. 0,2 Kč, protože to nezabere celý úvazek.
Náklady na samotné skladování (prostory, energie, údržba), když se podělí počtem svazků, které jsou ve skladu uloženy odhaduji na haléřové položky. Tedy je nebudu počítat.
Tedy k 10,7 přičtu 0,2 a 0,6 a 0,2 Kč. Náklady na měsíční e-výpůjčku by mohly být 11,7 Kč.
K diskuzi: Měla by se přičíst pořizovací cena dokumentu? A pak ji podělit teoretickou životností - tedy 50ti vypůjčeními?

Dobre rano,

porizovaci cena dokumentu by se zapocist do ceny vypujcky mela v pripade, ze kalkulaci Vasi za knihovnu budeme porovnavat s kalkulaci nakladatele/poskytovatele, ktery cenu e-knihy do ceny vypujcky zapocitava. Ci nezapocitavat, pokud kalkulace od nakladatele bude pocitat s jednorazovym poplatkem za e-knihu, cenou za exemplar e-knihy.

Mohl byste zkusit spocit, kolik by za JCU vychazela castka, pokud bychom podelili rocni rozpocet knihovny rocnim poctem vypujcek? Pujde o jakousi horni cenu za vypujcku. Nepresnost bude spocivat v tom, ze krome vypujcovani knizek budeme zanedbavat dalsi sluzby knihovny.

Peknou slunecnou stredu

Knihovna zabezpečuje mnoho dalších služeb. Proto, ikdyž bychom vzali teoretickou možnost, že v budoucnu by se všechny výpůjčky realizovaly on-line, tak to bude vždy jen část naší práce. Z toho důvodu si myslím, že tato "horní cena" bude hodně nereálná. A nebudu ji tedy ani počítat.
Chtěl bych znovu vyzvat i další knihovny, jestli by nespočítali náklady na výpůjčku. Aby bylo nějaké srovnání. Třeba budou výsledky odlišné. Děkuji

@Cena výpůjčky: Zdravím, přikládám trochu jiný model: http://www.libraryjournal.com/lj/community/ala/891114-448/ala_annual_2011_new_ebook.html.csp

Jedná se o testování bety od společnosti LibraryIdeas, LLC (která má snad nejhorší stránky na světě), založená na systému pay-for-use. Cena výpůjčky je kolísavá (existuje limit, který, je-li překonán, může být obnoven a cena je potom nižší). Výhodou je zpřístupnění 20 000 ebooks bez počáteční investice (tedy rozšíření nabídky katalogu). Pokud však bude obrovský zájem, může se to knihovně ve výsledku prodražit. Nakladetelství (v odkazovaném článku) jsou samozřejmě anglofonní, zajímal by mne spíše názor na ten model (tedy průběžné financování) od zúčastněných diskutujících. Poskytovatele (tedy LibraryIdeas, LLC.) také dost silně zkritizovala Sarah Houghton (http://librarianinblack.net/librarianinblack/2011/04/just-say-no-to-freegal.html).

Pročetl jsem si se zájmem článek, kritiku i diskuze. Je vidět, že řešíme stejné věci napříč světem.
Průběžné financování - tedy zaplacení až skutečně vypůjčených titulů nebo zrealizovaných přístupů je jedna z cest. Popis různých obchodních modelů připravujeme v publikaci PARTSIPU.
Tento model má základní nedostatek, že v případě velkého zájmu čtenářů může zruinovat knihovnu. Proto musí existovat vždy nějaký limit. (Ať už roční, měsíční nebo týdenní.) Co ale dělat v případě dosáhnutí limitu? Stopnout e-výpůjčky a opět je umožnit až v dalším období. V tomto případě je nejlepší týdenní limit. Nebo nabídnout čtenáři, že se bude stoprocentně podílet na ceně e-výpůjčky.
Pozitivum je, že knihovna platí jen za žádané tituly. Tento přístup ale považuji za samozřejmý v případě e-výpůjček v ČR. Byť to někteří nakladatelé nechápou. Model přesně definovaných kolekcí titulů a nesimultánních e-výpůjček striktně odmítám. Je to historie.
Nejvíce mě zaujala cena e-výpůjčky: Jednak je dána fixně - tedy není odvozena od ceny knihy. A dále, že se mění s časem, který uběhl od vydání tištěné verze knihy. A dále, k mému zklamání, začíná cena na 2 dolarech a dva roky po vydání je to půl dolaru.

Přece jen bych upřesnil funkci providera technického řešení. Nejde mi o to vyškrtnout providera. Bez něho to nepůjde, protože poskytovatelé obsahu často nemají své technické řešení. Ať si poskytovatel obsahu objedná providera. A on ať ho také úkoluje a požaduje po něm řešení. A také on ať mu zaplatí.
Jediným partnerem pro knihovnu by měl být poskytovatel obsahu. Protože pak se to zbytečně zesložiťuje. Jak se pak budou upravovat finanční toky? A také odpovědnost za obsah?

Co se týče modelu Patron Driven Acquisition, tak Ebsco nám nabízelo přesně toto. Zaplatíme jen za e-knihy, které si stáhne náš čtenář. Respektive si knihovna předplatí určitý počet stažení libovolných e-knih. Ale možná, že jsem to špatně pochopil. Ale když by se tato možnost ujala s českými e-knihami, tak by se ušetřilo mnoho peněz. Respektive by se využili maximálně efektivně.
Nakladatelé upozorňovali, že by chtěli zachovat cenovou různost. Také to nevidím jako problém. Výpůjčka jedné knihy by pak stála knihovnu 2 Kč, a výpůjčka jiné knihy 15,- Kč.

PDA k eknihám u EBSCO funguje tak, že knihovna nakupuje jeden současný přístup, pět současných přístupů nebo přístup neomezený na počet čtenářů s cenou odvozenou od počtu čtenářů až ve chvíli, kdy některý čtenář knihu využije - http://www.ebscohost.com/ebooks/acquisition-options/smart-pda.

Umíte na JČU spočítat, na kolik Vás vychází cena výpůjčky knihy? Skladování, manipulace s knihou při výpůjčení a vrácení, evidence výpůčky, upomínání, ... Je to kolem 7 Kč, jak uvádí Tomáš Řehák pro pražskou Městskou knihovnu?

Rovnou to spočítat nedokáži. Spíše by nás všechny mohla zajímat metodika výpočtu. Jestli vzít náklady na zaměstnance ve výp. protokolu a podělit to počtem výpůjček? Hodně zhruba by se mohlo dojít k nějakému číslu. Myslím pro účely stanovení ceny výpůjčky. Nebo použít jinou metodiku?

Konkrétní nabídka od Grady, řečená neformálně (tj. aby si ji nerozmysleli ...), byla, že za 7 Kč knihu klidně půjčí. Výpůjčka na 14 dní do 10 Kč mi tedy přijde jako rozumné řešení, na které by nakladatelé mohli kývnout.

Pro distributory by bylo určitě velmi poučné sledovat vývoj tržeb vydavatele který zároveň dal k dispozici své knihy k elektronickým výpůjčkám. Ale bez obětního beránka se to asi neobejde.

Pionyri k ceskym el. knizkam v ceskych knihovnach se urcite najdou :-) Resp. se hlasi, viz seznam poskytovatelu - https://docs.google.com/spreadsheet/ccc?key=0AhFFp6OUy4ZRdG1yRTRYWlRRd05kVkt5SWhGLXVvS0E

Může být uvažovaná cena 5,- pro vydavatele vůbec únosná? Který uživatel bude platit 300,- když si může knihu legálně přečíst zdarma (v tomto je asi jedno zda 5,- zaplatí čtenář nebo to bude placeno formou náhradních odměn státem). Když si představím důsledky pro knižní průmysl tak si říkám že zvyšení dph by pro vydavatele nakonec vypadalo jako nicotná maličkost :). Jakákoliv cena výpůjčky určená v jednotkách procent podle mého nemůže ekonomicky fungovat. Hovořilo se na toto konkrétní téma na konferenci?

Na konferenci se až takto daleko nehovořilo (na pódiu). Nakladatelům/distributorům bude tato částka určitě malá. Výpočet je jen na základě čísla 60. Respektive jsem slyšel, že nakladatelé uvažují, že jedna kniha se v knihovně vypůjčí během své životnosti 50 až 60x. Dražší knihy nebudeme kupovat v el. podobě, protože často obsahují např. obrazový materiál, který je lepší vidět na papíře. Proto určitý průměr 300,- Kč.
Na druhou stranu musíme počítat s tím, že např. studijní literaturu si při mnou navrhovaném modelu přijde vypůjčit 100 studentů. Za měsíc znovu (prodloužení není možné), protože ji stále budou potřebovat. Semestr trvá 4 měsíce.To je tržba 2000,- Kč. Nakladatelé/distributoři musí změnit své uvažování. Tento příklad ale platí jen pro akademické knihovny a také stále opakuji, že když vlastníci obsahu nekývnou na půjčování, tak se svět nezboří. Nebo to vypůjčování nyní nepodpoří a za 5 let nás budou prosit, protože budeme jedinní platící zákazníci.

Vynikající zprávy, neměl by jste nějaké podrobnosti ohledně technologie? Na konferenci toto téma určitě vypluje na povrch. Děkuji za příspěvek.

Plugin se zvýšeným zabezpečením je pro Adobe Acrobat Reader, OS Windows/Linux/Mac/Solaris, kde hrozí největší riziko prolomení. I tento plugin jde prolomit v případě standardní implementace, proto mám vlastní autorizační server, který pokus o prolomení dokáže detekovat.

Připravuji funkční demo, kde si budou moci zájemci plugin vyzkoušet a můžeme spolehlivost pluginu otestovat. Více osobně na konferenci.